Stres a úzkost jsou přirozenou součástí našeho života. Každý z nás se někdy ocitne v situaci, která nás vyvede z rovnováhy. Krátkodobý stres nám může dokonce pomoci zvládat výzvy a motivovat nás k akci. Když se ale stres nebo úzkost stávají našimi každodenními společníky, mohou ovlivnit naše zdraví, vztahy i celkovou kvalitu života. Jak tyto pocity zvládnout a získat zpět svůj vnitřní klid?
Stres je reakce těla na náročné situace, které vnímáme jako výzvu nebo hrozbu. Projevuje se například zrychleným tepem, napětím svalů nebo pocením. Úzkost je naopak emoční stav, který může být spojen s obavami o budoucnost. I když spolu často souvisejí, úzkost není vždy vyvolána konkrétní situací a může přetrvávat dlouhodobě.
Stres v každodenním životě je pro mnoho lidí běžnou součástí, zejména pokud mají řadu povinností a zodpovědností. Zde jsou některé konkrétní příklady stresových situací, které může zažívat člověk, jenž chodí do práce, školy, má děti a další závazky:
Osoba může cítit stres z přílišného množství úkolů, které musí dokončit v termínech. Možná má za úkol dokončit projekty, účastnit se schůzek, zodpovědět e-maily a zároveň plnit další administrativní povinnosti.
Pokud je člověk pod tlakem, aby postupoval ve své kariéře nebo se vyrovnal s vysokými očekáváními nadřízených, může to vést k dlouhodobému stresu.
Pokud má pracovní dobu, která zahrnuje dlouhé hodiny nebo časté přesčasy, může to vést k pocitu, že není dostatek času na rodinný život, odpočinek nebo koníčky.
Stres může vznikat, pokud je těžké vyvážit pracovní povinnosti s osobními závazky (například rodinou nebo přáteli).
Studenti mohou cítit stres z přípravy na zkoušky, testy nebo důležité úkoly, které musí odevzdat. Nátlak na dosažení dobrých výsledků může být velmi stresující.
Studenti mohou cítit tlak od rodičů, učitelů nebo sebe sama, aby byli úspěšní ve škole a dosahovali vysokých známek.
Pokud student kromě školy pracuje, má koníčky nebo se stará o rodinné povinnosti, může se cítit přetížený a stresovaný, protože musí zvládat vícero úkolů a povinností zároveň.
Rodiče se mohou cítit pod tlakem, aby zajistili, že jejich děti budou šťastné, zdravé a úspěšné. S tím jsou spojeny obavy o vzdělání, výchovu, zdraví a celkový rozvoj dětí.
Udržování domácnosti v chodu může být časově náročné, včetně úklidu, nakupování, vaření a dalších každodenních činností. Pokud rodiče nemají dostatek času nebo energie, může to vést k frustraci a stresu.
Výchova dětí a péče o rodinu přináší i finanční zátěž, což může být stresující, zejména pokud je potřeba platit školné, zdravotní péči, bydlení a další náklady.
Když člověk tráví většinu dne prací, školou a péčí o rodinu, může mít pocit, že nemá čas na odpočinek nebo na to, aby se věnoval svým zájmům a potřebám. To může vést k celkovému vyčerpání a stresu.
Stres může také vznikat, pokud má člověk málo času na setkání s přáteli nebo na relaxaci. Ztráta sociálního kontaktu a podpora od blízkých může zhoršit psychickou pohodu.
Neplánované problémy, jako je například technická závada, problém s klientem, zpožděný termín nebo nečekané požadavky, mohou způsobit stres a pocit, že je vše mimo kontrolu.
Pokud má člověk nebo někdo z rodiny zdravotní problémy, může to znamenat stres, protože se objevují obavy o zdraví a potřeba zajištění lékařské péče nebo péče o nemocného člena rodiny.
Pokud se člověk snaží zvládnout práci, školu a rodinné závazky, může mít problémy s organizací času, což vede k pocitu, že nic nestíhá, a zvyšuje úzkost.
Mnozí lidé mohou pociťovat vinu, že nemají dostatek času na rodinu nebo přátele, nebo naopak, že nemají dostatek času na sebe a svou regeneraci.
Tento typ stresu je běžný v moderním životě, kde se často klade důraz na výkon, produktivitu a splnění mnoha různých závazků. Důležité je si uvědomit, že i v těchto stresových obdobích je možné najít způsoby, jak se uvolnit a zajistit si pravidelný odpočinek.
Dlouhodobý stres a úzkost mohou mít negativní dopad na naše tělo i mysl. Zvyšují hladinu kortizolu – hormonu stresu – který může oslabovat imunitní systém, zvyšovat krevní tlak nebo způsobovat poruchy spánku. Na psychické úrovni vedou k podrážděnosti, vyčerpání a pocitu, že nemáme situaci pod kontrolou.
Prvním krokem k zvládnutí stresu a úzkosti je pochopení, co je způsobuje. Zapište si situace, které vás stresují, a snažte se najít způsoby, jak je řešit nebo se jim vyhnout.
Hluboké, pomalé dýchání pomáhá aktivovat parasympatický nervový systém, který snižuje napětí. Vyzkoušejte techniku 4-7-8: Nadechněte se na 4 vteřiny, zadržte dech na 7 vteřin a vydechněte na 8 vteřin.
Všímavost vám pomůže být přítomní v daném okamžiku, aniž byste se nechali ovládnout obavami. Meditace zase uklidňuje mysl a pomáhá vám lépe zvládat stresové situace.
Fyzická aktivita, jako je chůze, jóga nebo běh, uvolňuje endorfiny, které zlepšují náladu a redukují stres. Stačí 20 minut pohybu denně, aby se vaše tělo i mysl cítily lépe.
Mluvit o svých emocích s přáteli, rodinou nebo terapeutem může ulevit napětí a přinést nové perspektivy. Někdy stačí pocit, že v tom nejsme sami.
Naučte se říkat „ne“, pokud cítíte, že vás požadavky ostatních zahlcují. Péče o sebe není sobectví, ale nezbytný krok k tomu, abyste mohli být oporou i ostatním.
Pokud vás stres nebo úzkost omezují v každodenním životě, ovlivňují vaše zdraví nebo vás přepadá pocit bezmoci, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Terapie nabízí bezpečné prostředí pro prozkoumání vašich emocí a hledání způsobů, jak lépe zvládat náročné situace. Terapie: co o ní potřebujete vědět?
Pokud cítíte, že stres a úzkost ovlivňují váš každodenní život, nebo máte nevyřešená jiná témata, ráda vám pomohu najít balanc v životě. Můj přístup je založen na individuálních potřebách klienta a na mých celoživotních zkušenostech a odborném vzdělávání. Jak najít dobrého terapeuta.
Svým celoživotním příběhem inspiruji a pomáhám lidem objevit sílu změnit život a najít cestu zpátky k sobě.
Lenka